[ Pobierz całość w formacie PDF ]

Slovensk� n�rodn� rada v Tur%0ńiansk�m Sv. Martin%1ł disponovala jen nepatrn�mi mocensk�mi prostY
edky,
jimi~
nebyla schopna pY
ebrat faktickou moc v zemi.
Dne 31. Y
�jna 1918 se v Budapea
ti ujala moci vl�da Mih�ly K�rolyiho, b�val�ho opozi%0ńn�ho poslance. Nov�
vl�da d�vala jasn%1ł na v%1łdom�, ~
e se st�le pova~
uje za vl�du cel�ho star�ho Uherska.
I v tom byl z�sadn� rozd�l mezi postojem rakousk�ch a uhersk�ch politick�ch org�no
. K�rolyiho vl�da se
obr�tila na Slovenskou n�rodn� radu s n�vrhem autonomie pro Slovensko, ale Slovensk� n�rodn� rada tuto
nab�dku odm�tla. Bylo va
ak jasn�, ~
e boj o Slovensko se teprve mus� vybojovat. Ma
arsk� ozbrojen� s�ly
toti~
nehodlaly respektovat nov� org�ny moci. Star� uhersk� administrativa - ~
upani, sl�~
ni (funkce
analogick� okresn�mu hejtmanovi), ale tak� velk� %0ń�st b�val� st�tn� spr�vy a st�tn� zam%1łstnanci: �Y
edn�ci,
~
elezni%0ń�Y
i, poa
tovn� person�l - d�vala najevo sv� nepY
�telstv� vo
%0ńi nov�mu st�tu a poslouchala pY
�kazy z
Budapea
ti. Ma
arsk� vojsko obsadilo v polovin%1ł listopadu Tur%0ńiansk� Sv. Martin a na kr�tkou dobu
internovalo dokonce pY
edsedu Slovensk� n�rodn� rady Mat�a
e Dulu.
V Budapea
ti pochopili, ~
e jenom n�sil�m nen� mo~
n� Slovensko trvale udr~
et. Proto se pokusili mobilizovat
na Slovensku sv� stoupence. Do hry vstoupil i pY
edv�le%0ńn� pokus rozd%1łlit Slov�ky na z�padn� a v�chodn�,
tzv. Slovjaky. U~
od za%0ń�tku listopadu
1918 byl v tomto sm%1łru velmi aktivn� Viktor Dvorts�k, pracuj�c� v ma
arsk�ch slu~
b�ch, kter� zalo~
il
V�chodoslovenskou radu. Dne
11. prosince pak vyhl�sil v Koa
ic�ch vytvoY
en� V�chodoslovensk�, tzv. Slovjack� republiky. Dala
�m Slov�kem
pracuj�c�m v ma
arsk�ch slu~
b�ch byl Frantia
ek Jehlicska; stal se inici�torem a organiz�torem cesty Andreje
Hlinky na m�rovou konferenci do PaY
�~
e v srpnu 1919. Ma
arsk� vl�da prost%1ł d%1łlala va
echno pro to, aby
Slovensko zo
stalo sou%0ń�st� Ma
arska.
v meziv�le%0ńn�m %0ńeskoslovensku budov�n� st�tu
Dne 14. listopadu se v Praze sea
lo na sv�m prvn�m zased�n� do%0ńasn� N�rodn� shrom�~
d%1łn� vznikl�
roza
�Y
en�m N�rodn�ho v�boru, aby provedlo prvn� st�topr�vn� akty. M%1łlo 256 %0ńleno
a slovensk� klub v n%1łm
tvoY
ilo 40 %0ńleno
, v%0ńetn%1ł dev�ti poslanco
%0ńesk� n�rodnosti, mezi jin�mi i Edvarda Benea
e. 186 poslaneck�ch
mand�to
z %0ńesk�ch zem� bylo rozd%1łleno mezi %0ńesk� politick� strany podle v�sledko
voleb z roku 1911.
N�rodn� shrom�~
d%1łn� rozhodlo o republik�nsk�m zY
�zen� ve smyslu Masarykovy Washingtonsk� deklarace. Za
prezidenta zvolilo Tom�a
e Garriguea Masaryka, pY
edsedou vl�dy se stal Karel Kram�Y
, ale hlavn�m �kolem
nov�ch org�no
st�tn� moci se stalo pY
ipravit prvn� parlamentn� volby.
PY
ed vl�dou a prozat�mn�m N�rodn�m shrom�~
d%1łn�m stanuly mimoY
�dn%1ł slo~
it� �koly. Bylo tY
eba vybudovat
z�klady st�tu ve slo~
it� vnitropolitick� i soci�ln� situaci. V dubnu 1919 byl pY
ijat tzv. z�borov� z�kon o
zabr�n� velkostatko
nad 150 ha zem%1łd%1łlsk�, respektive 250 ha vea
ker� po
dy. Agr�rn� reforma, je~
se m%1łla
prov�d%1łt na z�klad%1ł tohoto z�kona, byla va
ak realizov�na jen pomalu a postupn%1ł, pY
�sliby pY
id%1łlen� po
dy
nedok�zaly utlumit soci�ln� nap%1łt� mezi venkovsk�m obyvatelstvem zpo
soben� poruchami v z�sobov�n�,
vysok�mi, lichv�Y
sk�mi cenami a kvetouc�m %0ńern�m trhem ani protidrahotn� vystoupen� d%1łln�ko
v m%1łstech.
Nezbytn� se jevilo i vytvoY
it ekonomick� z�klady fungov�n� nov�ho st�tu.
Uskute%0ńnila se m%1łnov� reforma, vl�da va
ak dala nejprve okolkovat rakousko-uhersk� bankovky, postupn%1ł
va
ak vytvoY
ila novou m%1łnu - %0ńeskoslovenskou korunu. Rovn%1ł~
bylo tY
eba se vypoY
�dat se ztr�tou b�val�ch
trho
a uv�st znovu do pohybu v�lkou poa
kozenou ekonomiku zem%1ł.
Do%0ńasn� N�rodn� shrom�~
d%1łn� v Praze i vl�da byly nuceny se zab�vat i v�~
nou situac� na Slovensku.
Rozhodly se vyslat tam vojsko a %0ńetnictvo, k nim~
se pY
idaly skupiny %0ńesk�ch a slovensk�ch dobrovoln�ko
.
Koncem roku byly na Slovensko pY
eveleny dv%1ł divize legion�Y
o
z It�lie pod velen�m gener�la Piccioneho.
Nejv%1łta
� %0ń�st %0ńeskoslovensk�ch ozbrojen�ch sil va
ak st�le zo
st�vala na SibiY
i. PY
esto se daY
ilo postupn%1ł
osvobozovat Slovensko zpod ma
arsk� kontroly, koncem roku 1918 byly osvobozeny Koa
ice, na Nov� rok
1919 i Bratislava. Cel� akce se daY
ila tak� d�k intenzivn� diplomatick� %0ńinnosti a z�kroku Dohody, kter�
naY
�dila ma
arsk� vl�d%1ł st�hnout sv� vojska za demarka%0ńn� %0ń�ru stanovenou Dohodou.
Pomoc� vojska se ujala na Slovensku moci i prozat�mn� vl�da reprezentovan� Vavrem `
rob�rem, kter�ho 7.
prosince 1918 pra~
sk� vl�da jmenovala ministrem s plnou moc� pro spr�vu Slovenska. Jeho ministerstvo
va
ak nebylo samostatnou vl�dou, pouze ministerstvem podY
�zen�m vl�d%1ł pra~
sk�. Ministr pro Slovensko
s�dlil napY
ed v m%1łste%0ńku Skalici na moravsko-slovensk� hranici, pak v %7ńilin%1ł,
4. �nora 1919 pY
es�dlil natrvalo do Prea
porku, nyn� ofici�ln%1ł pY
ejmenovan�ho na Bratislavu, kter� se stala
hlavn�m m%1łstem Slovenska. Jej� trochu excentrick� poloha byla pY
i rozhodov�n� o hlavn�m m%1łst%1ł vyv�~
ena
t�m, ~
e to bylo nejv%1łta
� m%1łsto na �zem� Slovenska, s rozvinut�m pro
myslem a vybudovanou komunika%0ńn� a
kulturn� infrastrukturou.
V Budapea
ti se va
ak se z�nikem b�val�ho Uherska nem�nili sm�Y
it.
Nad%1łje vkl�dan� do K�rolyiho se nesplnily - pY
ed v�t%1łzn�mi mocnostmi Dohody nedok�zal obh�jit integritu
historick�ch Uher pY
esto, ~
e m%1łl pov%1łst demokrata a sm�Y
liv�ho politika vo
%0ńi nema
arsk�m n�rodnostem, a
tak v bY
eznu 1919 se dostali v Ma
arsku k moci bola
evici v %0ńele s B�lou Kunem. Co se nepodaY
ilo K�rolyiho
ma
arsk� vl�d%1ł dohodou, toho se sna~
ila ta bola
evick� dos�hnout vojensk�m ta~
en�m na jaY
e roku 1919.
Ma
arsk� Rud� arm�d%1ł se podaY
ilo obsadit skoro tY
etinu slovensk�ho �zem� a v %0ńervnu 1919 byla vyhl�a
ena
v Prea
ov%1ł Slovensk� republika rad. Netrvala va
ak dlouho; po do
razn�m z�sahu Dohody musela ma
arsk�
Rud� arm�da opustit slovensk� �zem�. Za bojo
s ma
arsk�mi bola
eviky postihla Slovensko velk� ztr�ta:
4. kv%1łtna 1919 pY
i n�vratu na Slovensko zahynul b%1łhem leteck�ho nea
t%1łst� nejv�znamn%1łja
� slovensk�
pY
edstavitel a ministr Milan Rastislav `
tef�nik.
Sou%0ń�st� konstituov�n� %0ńeskoslovensk�ho st�tu bylo tak� vyty%0ńen� jeho hranic. Tak vlastn%1ł poprv� v d%1łjin�ch [ Pobierz całość w formacie PDF ]